Fosforečnan vápenatý
Vzhled
Fosforečnan vápenatý | |
---|---|
Strukturní vzorec fosforečnanu vápenatého | |
Obecné | |
Systematický název | Fosforečnan vápenatý |
Ostatní názvy | fosfátové vápno orthofosforečnan vápenatý |
Anglický název | Tricalcium phosphate |
Německý název | Calciumphosphat |
Sumární vzorec | Ca3(PO4)2 |
Vzhled | bílé krystalky nebo prášek |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 7758-87-4 |
PubChem | 516943 |
ChEBI | 9679 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 310,18 g/mol |
Teplota tání | 1 650 °C |
Hustota | 3,18 g/cm³ |
Index lomu | nD= 1,63 |
Rozpustnost ve vodě | prakticky nerozpustný |
Rozpustnost v polárních rozpouštědlech | silné kyseliny (na hydrogenfosforečnany) |
Součin rozpustnosti | 1×10−26 |
Struktura | |
Krystalová struktura | klencová |
Termodynamické vlastnosti | |
Standardní slučovací entalpie ΔHf° | −4 137,6 kJ/mol |
Standardní molární entropie S° | 236,0 J K−1 mol−1 |
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | −3 899,5 kJ/mol |
Izobarické měrné teplo cp | 0,734 4 J K−1 g−1 |
Bezpečnost | |
[1] Varování[1] | |
NFPA 704 | 0
1
0
|
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Fosforečnan vápenatý Ca3(PO4)2 je vápenatá sůl kyseliny fosforečné. Tato sůl je součástí nerostů fosforitu a apatitu. Fosforečnan vápenatý se využívá pro výrobu fosforečných průmyslových hnojiv (např. Superfosfátu) a fosforu, v dentálních hmotách a také jako tzv. přídatná látka (aditivum) do potravin pod označením E 341.
Výskyt v přírodě
[editovat | editovat zdroj]Nachází se v přírodě jako nerost apatit, který lze nalézt v Maroku, Izraeli, České republice, Egyptě, na poloostrově Kola (Rusko) a v menším množství v některých jiných zemích. Přírodní forma není úplně čistá a obsahuje další složky, jako jsou písek a vápno, které mohou měnit jeho složení.
Lze ho také nalézt v kostech a zubech obratlovců, hlavně ve formě hydroxyapatitu.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Calcium phosphate. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.